Na jedné straně bylo třeba ve společnosti LEWA v Leonbergu zajistit synchronizované řazení speciálních čerpadel o hmotnosti až 12 tun v procesu sušení, podobně jako u kruhového řetězového dopravníku, na druhé straně však musela být lakovací linka konstruována tak, aby byla obzvláště kompaktní a prostorově úsporná. Jelikož s kruhovým dopravníkem nelze dosáhnout tak malých poloměrů, vyvinuli inženýři společnosti Vollert nové řešení s otočnými prvky na stropních nosných kolejnicích a na podvozcích nosičů zboží poháněných třecími koly.
Jízdní kolejnice vedou přímo za roh
Zařízení společnosti Vollert nesleduje žádný velký poloměr ani obloukovou dráhu, ale nosiče s obrobky jsou přímo otočeny o 90° a „za roh“ přivedeny s maximálním úsporou místa. K tomu je kolejnice uvnitř sušárny rozdělena na dvou místech – díky uspořádání podvozků nosičů zboží je překlenutí mezery bezproblémové. Po vjezdu do 15 m dlouhé sušárny se obě části kolejnice otočí o 90°, zatímco nosič obrobků si díky otočnému zavěšení udržuje svou polohu. Poté nosiče obrobků projíždějí sušárnou v příčném směru společně v synchronizovaném taktu. Na konci opět otočné kolejnice umožňují výjezd obrobku v podélném směru k následnému zpracování a k nakládacímu a vykládacímu manipulátoru. „Na ploše pouhých 15 x 25 m se vejdou všechny pracovní stanice: nakládací a vykládací manipulátor, mycí kabina, lakovací kabina, sušárna a následná úprava“, vysvětluje Jochen Keinath, vedoucí projektu ve společnosti Vollert. Na velmi omezeném prostoru tak může současně projíždět až sedm nosičů s celkovým zatížením 84 tun.
Silniční válce v 10minutovém taktu
Ve společnosti HAMM v Tirschenreuthu byla laťka rovněž nastavena vysoko. Díky promyšlenému logistickému konceptu disponuje tento výrobce válců nejmodernější továrnou na válce v Evropě. Požadavky na nový nátěr jsou proto odpovídajícím způsobem ambiciózní: každých 10 minut opouští linku jeden válcový obal – s hmotností až 10 tun.
Pásy se lakují včetně namontované pohonných a oscilačních systémů. Jelikož se lakování provádí pouze z boku, mohli vývojáři společnosti Vollert tentokrát vsadit na podlahovou dopravní techniku. Dva rozdělovací vozy, umístěné centrálně vůči pracovním kabinám, automaticky přepravují válce uložené na saních k volným pracovním stanicím, odsunují je a přebírají hotové. Trik spočívá v optimální souhře, kterou společnost Vollert předem vypočítala pomocí simulace: Zatímco jeden z rozdělovacích vozíků obsluhuje na krátké trase výhradně oblast přípravných a mycích kabin, druhý je jako „dlouhoběžec“ konstruován v dvojité provedení. Tak může při každém příjezdu, s krátkou mezizastávkou, přivézt jeden pás a odvézt druhý.
